Kronika rybářského spolku Červený Kostelec, Místní organizace Českého rybářského svazu v Červeném Kostelci je jedna z
480 místních organizací sdružených v občanské zájmové sdružení Český
rybářský svaz ( ČRS),
které má celkem 254 tis. členů. ČRS je organizačně řízen Radou ČRS se
sídlem v Praze a dále je členěn na 7 územních celků ( krajů). Naše
místní organizace s 165-ti členy je
s ostatními 96-ti místními organizacemi našeho kraje sdružena do
Východočeského územního svazu v Hradci Králové.
Poslání ČRS
Posláním sdružení ČRS je sdružovat ty, co mají o rybolov zájem, odborně
je připravit - proškolit z pravidel rybolovu, seznámit je s druhy ryb a
ostatními živočišnými a rostlinnými
druhy ve vodním prostředí a jeho okolí. Všechny tyto znalosti jsou
potřebné proto,aby členové ČRS věděli, jak mohou ryby zákonně lovit, jak
je správně určit, jak se k nim šetrně
chovat a jak se chovat v okolí vod (neohrožovat chráněné druhy živočichů
a rostlin). Všechna tato pravidla jsou zahrnuta v rybářském řádu, který
každý člen ČRS musí dodržovat.
Na dodržování rybářského zákona (zákon č.99/2002 Sb.) dohlíží členové
rybářské stráže.
Dalším posláním ČRS je výchova mladých rybářů v rybářských kroužcích.
Správná činnost rybářského kroužku je nezbytnou podmínkou pro výchovu
další generace rybářů majících
zájem o rybářství a přírodu.
Naše organizace je uživatelem oblíbeného a hojně navštěvovaného
rybářského revíru Úpa 3, který zahrnuje krásný jedenáctikilometrový úsek
řeky od Červeného mostu pod Rýzmburkem
až k jezu vodní elektrárny v Havlovicích. Tato část řeky je každoročně
zarybňována dle zarybňovacího plánu (vydaným ministerstvem zemědělství)
pstruhem potočním, pstruhem americkým
duhovým, popř. sivenem americkým. Pstruh potoční je původním druhem
našich potoků a řek, tudíž je prioritou tento druh do řeky vysazovat.
Pro zarybňování je zásadní odchov plůdku a
násad pstruhů v chovných potocích. Pro tyto účely hospodaření dlouhodobě
využíváme Slatinský, Špinkovský a Kominický potok, dále Potůčky a
Olešnici, v celkové délce cca 13ti kilometrů.
Pro nasazování potoků používáme plůdek z vlastní líhně ve Rtyni v
Podkrkonoší, kterou obětavě provozuje již několik let pan Josef Hak.
Další součástí revíru je rybník Krčmařík (1 ha). Zde mohou rybáři lovit
kaprovité ryby (kapr obecný, lín obecný, amur bílý, tolstolobik bílý),
štiku obecnou, candáta obecného a další druhy ryb.
Pro odchov plůdku a násad ryb pro zarybňování Krčmaříku obhospodařujeme
rybníky Balaton, Benešák a Janouch v Červeném Kostelci, ve Rtyni v
Podkrkonoší je to rybník Pod zastávkou a
plůdkové výtažníky v areálu líhně. Doplňkově hospodaříme na rybníku
Šretrů ve Slatině nad Úpou.
Pro hospodářskou činnost využíváme brigádnických povinností členů ČRS.
Naše organizace vlastní chalupu u Boušínské lávky (v péči pana Petra Plíštila), která je využívána pro rekreační účely a nabízí možnost
strávení volného času v krásném údolí řeky Úpy.Historie sportovního rybářství
Chytání ryb na udici a prut je obor tak starobylý jako jiné formy
rybářství. Sportovní rybolov nebo přesněji rybolov pro zábavu a potěšení
je popsáno již ve starém Římě v 1. století našeho
letopočtu. Římského původu je i nejstarší zpráva o rybolovu na umělé
mušky s popisem vázání umělých mušek domorodci v Makedonii. Rovněž
historie třpytky je velice dávná a to z 11. století.
Koncem 19. století se u nás začínají organizovat rybářské spolky a v
této době zastihuje naše rybaření s pruty módní vlna, která nese
označení sportovní rybolov. Móda přišla z Anglie, která byla
v tomto směru velice vyspělá.
Ještě první polovina 20. století je označována jako rajské časy
sportovního rybářství - na jezích voněla voda a řeky tekly ve svých
přírodních korytech. Labem, Vltavou i Otavou ještě táhli lososi
a do všech našich řek ještě připlouvali každoročně úhoři. Sportovní
rybářství té doby je ozdobeno jmény několika osobností jako operní
pěvkyně Ema Destinová, jejímž oblíbeným revírem byla
Nežárka a Nová řeka. Jaroslav Tejčka své rybářské znalosti a dovednosti
sepsal v knize " Rybářský sport" (1934), která se stala základním dílem
české rybářské sportovní literatury. Náruživým
rybářem byl i Jiří Mahen , literát, básník, dramaturg a knihovník z
Brna. Největší obliby dosáhlo dílo sportovního novináře Oty Pavla,
zpracované ze vzpomínek na rodinné rybaření na Berounce před
druhou světovou válkou a po ní v knize povídek " Jak jsem potkal ryby".
Na konci udice byla parma. Její tělo vyplulo na hladinu řeky, právě když
vše seshora odhalil měsíc. Bylo jak takové stříbro anebo jako cínová
konev, s jakou se nalévá víno z králových vinic. Statečná ryba.
Nelze opomenout ani Rudolfa Hrušínského nejstaršího, který svůj rybářský
um zúročil ve filmovém zpracování předlohy Oty Pavla v postavě
převozníka Proška.
Druhá polovina 20. století přinesla na našich řekách řadu změn.
Výstavba řady přehrad, zdymadel bez ohledu na tahy ryb. Až v současné
době se doplňují rybí přechody a uměle se vysazuje plůdek
lososa obecného (strdlice) do řeky Kamenice na Děčínsku. Dalším
výrazným negativem bylo vypouštění průmyslových odpadních vod do potoků a
řek. Hromadné otravy ryb byly běžným stavem.
(Roku 1960 byla zaznamenána otrava ryb v Krčmaříku způsobená
zaměstnanci Státní traktorové stanice , kterým spadla nádoba s postřikem
na brambory do rybníka a chemikálie otrávila obsádku.
O rok později, v roce 1961, došlo k zatížení řeky Úpy odpadovým popílkem
z elektrárny v Poříčí u Trutnova). S mnoha ekologickými zátěžemi z
předešlých let se musíme vypořádávat až v současnosti.
Dnes můžeme konstatovat, že se kvalita prostředí pro ryby stále
zlepšuje a příslibem do budoucna je pokračování tohoto trendu. Díky
tomu se v řece Úpě a jejím povodí se můžeme setkat s chráněnými
druhy ryb jako je střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka obecná,
což je pozitivní zjištění.Historie rybářského spolku v Červeném KostelciZ kroniky Rybářského spolku v Červeném Kostelci z pera kronikáře
Antonína Matyse:
Každý zdravý člověk má jak se říká svého koníčka, jemuž věnuje svůj
volný čas. Je to třeba sport, nebo vášeň zahrádkářská, holubářská,
včelařská a snad i rybářská.
Jenže o poslední je v lidovém mínění domněnka velmi pochybná, neb
tvrdí, že je to vášeň tak pro blázny, aniž se přesvědčili jaké má rybář
povinnosti a s jakou ideou pravý rybář v té milé přírodě k vodě sedá.
(Tato slova lze směle použít i dnes po
66-ti letech, i když možná v jiném slovosledu.)
Rybářský spolek v Červeném Kostelci byl založen 1944 převážně zásluhou
ředitele spořitelny Břetislava Umlaufa, aby se tento spolek mohl po
porážce Němců ucházet o možnost hospodaření na rybnících
Čermák, Brodský, Špinka a úseku Úpy, které patřili Němci knížeti
Schamburgovi. V složitých začátcích při zákazu shromažďování vypomohl
dovozem stanov z Prahy i filmový herec Jindřich Plachta.
Ustanovující valná hromada se konala v restauraci divadla 5. dubna
1944. Spolek s 47 členy ohospodařoval 16 km potoků a 5 rybníků o výměře 3
hektary. Členský příspěvek činil 24 Kč a příspěvek na
zarybnění 200 Kč.
Předsedové spolku: B. Umlouf, S. Vyskočil st., B. Umlauf, A. Matys, F.
Barták, Ant.Langr, M. Lelek, J. Kratěna, J.Míl.
Hospodáři: A. Matys, Procházka, V. Laštůvka, Dóra Lokvenc, J. Kubeček,
H. Neuman, J. Šimek, S. Vyskočil, R. Petrák.
Kroužek mladých rybářů - založen p.S. Vyskočilem st. při ZDŠ za účasti
15-ti chlapců. Dalšími pokračovateli byli např. S. Vyskočil ml., Z.
Sejkora, J. Jerié, p. Terifaj, M. Knapovský,
V. Linhartová ( Vyskočilová), P. Plíštil, P. Tupec, J. Erlebach a J. Hrubý, Bc. K. Nedvěd a M. Kaválek.
Další významní členové kteří výrazně přispěli pracovní aktivitou:
J. Hak, F. Kořínek, J. Kořínek.
Akce pro veřejnost:
Rybářské závody na rybníku Krčmařík až na vyjímky každoročně pořádané
cca 3-tí sobotu v dubnu jsou tradiční akcí pro rybářskou veřejnost.
V minulosti byly velice oblíbené Benátské noci pořádané také v okolí
Křčmaříku.
Rybník Krčmařík - historicky nejvýznamnější rybník využívaný pro
sportovní rybolov v Červeném Kostelci
Proč tento rybník ? Tento rybník nemá žádný stabilní přítok jako je
potok, nebo náhon z řeky, má malé povodí a je zcela závislý na
atmosférických srážkách a řadí se do kategorie
nazvané - nebeský rybník, nebo nebesák. Z tohoto důvodu nelze rybník
každoročně vypouštět (lovit), protože by v následujícím roce hrozilo že
se nenaplní vodou a na takovýchto
rybnících nelze produkčně hospodařit. Z tohoto důvodu byl za doby
státního hospodářství zařazen jako rybářský revír sloužící pro sportovní
rybolov kdy je rybník vypouštěn ve víceletých
cyklech za účelem např. technické opravy.
Historie: Příběh o pronásledování lapků Tasem z Výzmburku až k rybníku
na Halašově u Olešnice, kde je obklíčil a pobil 12.2.1281. Další záznam
je z roku 1534, kdy rod Pernštýnský kupuje
zboží Rýzmburské, kdež se uvádí Olešenská krčma s rychtou u rybníka o
dvou hrázích (na Halašově). Za pruských válek 1745 byla osada Halašov
vypálena i s rychtou - krčmou. Po krčmě
zbyl název rybníku Krčmařík.
Revitalizace Krčmaříku V roce 2002-2003 byla provedena revitalizace Krčmaříku hrazena z 20%
vlastníkem ( Město Červený Kostelec) a z 80% ze Státního fondu
životního. Členové naší organizace se
podíleli na této akci brigádnickou činností.
